Athena na cestách

Zjistit způsoby, jak v Moravskoslezském kraji i celém Česku rozvinout přístupný cestovní ruch. Takový byl cíl květnového ostravského kulatého stolu projektu ATHENA na cestách, který se zabývá podporou přístupného cestování u nás. Podle účastníků kulatého stolu má Moravskoslezský kraj z hlediska bezbariérové turistiky velký potenciál. Je však třeba spojit snahu všech složek cestovního ruchu, aby mohl být tento potenciál v regionu využit.Na setkání, kterého se zúčastnili například zástupci Moravskoslezského kraje, města Ostravy, města Třince, Klastru cestovního ruchu Moravskoslezského kraje, Asociace cestovních kancelář, Klubu českých turistů a dopravců Veolia a Audisbus, se nejen diskutovalo o dosavadních dobrých i špatných příkladech z praxe bezbariérového cestování. Účastníci kulatého stolu především předkládali náměty a návrhy na řešení a dohodli se na dalších konkrétních krocích, které by pomohly zlepšit přístupnost regionu.

Základní podmínkou pro pohyb a cestování osob se zdravotním postižením je přístupnost dopravy. Obchodní ředitel autobusové dopravní společnosti Veolia Transport Morava a.s. Jiří Šrajer připustil, že zlepšování přístupnosti regionálních prostředků se daří lépe než snižování bariér u dálkových spojů. „Vytváříme partnerství s jednotlivými městy s cílem koordinovat vytváření bezbariérových zastávek. Postupně jsou také zvyšovány počty bezbariérových linek,“ upozornil. I bezbariérová linka se však může stát pro osoby se zdravotním postižením nepřístupná. Často je například problém přístupu na bezbariérovou zastávku, protože v územním plánování obcí a měst chybí registrace bezbariérových tras.

Organizace AUDISBUS představila u kulatého stolu svůj projekt RadioBUS. Ten pomocí regionálního dispečinku umožňuje telefonické objednání autobusu v okolí Rychnova nad Kněžnou.  Do systému městské hromadné dopravy zde byly zařazeny minibusy přizpůsobené potřebám osobám se zdravotním postižením. V autobusech jsou cestujícím k dispozici také asistenti. Aby se minibusy zcela využily, rozšiřuje se pomocí dispečinku nepravidelné dopravy jejich efektivnost. Lidé si je proto mohou najmout v případě potřeby například pro charterovou přepravu do Orlických hor nebo Beskyd. Zástupci všech dopravních společností se shodli, že je nutné iniciovat společnou schůzku dopravců v kraji a projednat s nimi možnosti rozvoje tohoto systému na podporu přístupnosti autobusové dopravy v moravskoslezském regionu.

Klíčovou roli v rozvoji přístupného cestování vidí účastníci kulatého stolu ve vzdělání. „V současné době již existují například projekty Cesty za poznáním nebo ATE for Europe, které se snaží vzdělávat studenty středních škol oborů cestovního ruchu a pracovníky ubytovacích zařízení. Vzdělávání v oblasti přístupného cestovního ruchu by však minimálně pro tyto obory mělo být samozřejmé a mělo by být zakotveno v osnovách škol,“ podotkl ředitel střední odborné školy AHOL Miloslav Kovář. Jedním z dalších kroků, které by se měly pro rozvoj přístupného cestovního ruchu podniknout, je vyzvat ministerstvo školství, aby do výuky na odborných školách téma zařadilo.

Při rozvoji přístupného turistického ruchu je nutné nejen zpřístupnění služeb, ale také turistických tras a atrakcí. Ve spolupráci Klubu českých cestovatelů s Klastrem cestovního ruchu Moravskoslezského kraje by také měly být zmapovány turistické trasy z hlediska přístupnosti pro vozíčkáře včetně možnosti rozšíření kritérií přístupnosti i pro osoby se zrakovým postižením. Český klub cestovatelů patří k jednomu z nejaktivnějších subjektů mapujících přístupnost tras. Kromě vytváření kritérií přístupnosti, rozdělování tras dle obtížnosti a značení tras se podílejí na samotném budování. Na schůzce spolu se zástupkyní Magistrátu města Ostravy jednali o vytvoření nových přístupných tras na Ostravsku. „Klub českých turistů má velký zájem na vytvoření přístupné trasy Halda Ema. Doufáme, že se s přislíbenou pomocí magistrátu podaří sehnat dostatečné financování v rámci projektu na destinační management na Ostravsku,“ uvedl Mojmír Nováček z Klubu českých turistů.

Podpořit vytváření bezbariérových zařízení a turistických tras a atrakcí by mohla také certifikace kvality. „Hodnocení přístupnosti by se mělo stát součástí certifikátu kvality. Provozovatelé zařízení cestovního ruchu by tak dostali motivaci své zařízení bezbariérově upravit nebo ho na základě principů přístupnosti již budovat,“ dodala Šagátová.

Hlavním cílem projektu ATHENA na cestách, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky, je podpořit rozvoj lidských zdrojů a zaměstnanost v oblasti bezbariérového cestování v České republice s využitím zkušeností a inspirace ze zemí Evropské unie. Jeho aktivity se tak zaměřují především na zvyšování povědomí a porozumění tomuto tématu u zaměstnavatelů v turistickém průmyslu, orgánů veřejné správy, vzdělávacích institucí, ale také u zdravotně postižených osob, neziskových organizací, které tyto osoby sdružují či zaměstnávají, a u široké veřejnosti. Projekt probíhá zejména na území Moravskoslezského, Královéhradeckého a Jihočeského kraje a hlavního města Prahy. Více informací o projektu a jeho výstupech naleznete na www.project-athena.cz